Kara-Murza, který odsoudil válku proti Ukrajině a kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina, už dříve vinu odmítl a přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století.
Reuters jeho trest označil za nejtvrdší svého druhu od doby, co ruská armáda v únoru roce 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Opozičního politika zatkli dva měsíce po začátku invaze a obvinili ho z šíření toho, co ruské úřady nazývají nepravdivými informacemi o ozbrojených silách země. Kvůli protiválečným výrokům později otce tří dětí obvinily i z vlastizrady.
Kara-Murza ve svém odvolání argumentoval tím, že se nedopustil žádného zločinu a byl odsouzen pouze za to, že uplatnil své právo na svobodu projevu vyjádřením veřejného nesouhlasu s Putinem a jeho válkou. "Celý tento případ je založen na popření samotných pojmů práva, spravedlnosti a zákonnosti," uvedl opoziční představitel. Jde podle něj o snahu úřadu vydávat opoziční činnost za "zradu", což činí každá diktatura.
Text vyšel minulý měsíc jako názorový článek v listu The Washington Post, pro který Kara-Murza píše z vězení. Tento měsíc dvaačtyřicetiletý opoziční politik dostal jednu z prestižních Pulitzerových cen za své komentáře psané za mřížemi pro americký list. Ochránci lidských práv považují dlouholetého Putinova odpůrce za politického vězně a mají za to, že důvodem rozsudku byla jeho kritika ruské invaze na Ukrajinu.
Po letošní náhlé smrti dalšího kritika Kremlu Alexeje Navalného ve věznici na Sibiři Kara-Murzova manželka Jevgenija, která žije i s dětmi v americkém exilu, vyjádřila obavy o život svého muže. Podle médií má nalomené zdraví zejména kvůli dvěma otravám z roku 2015 a 2017. Investigativní projekt Bellingcat dříve uvedl, že politika se dvakrát pokusili otrávit agenti ruské tajné služby FSB.
Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Předloni dostal mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 každoročně uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
